10 vizía konkrétní kroky
pro stavební rozvoj Prahy a ČR

  • 8

    Je potřeba zvyšovat kvalitu staveb s akcentem na inovace a progresivní materiály, technologie a prováděcí postupy. Je ale také třeba řešit stávající přeregulovanost stavebnictví v ČR, která často zbytečně zdražuje a brzdí výstavbu

Na jedné straně je potřeba podpořit zvyšování architektonické, technické a provozní kvality a efektivity staveb. Na straně druhé je ale nutné jasně vymezit, které z technických požadavků jsou zcela zásadní a tedy musí být závazné, a které by měly být pouze doporučené. Musí existovat jednoduchý přehled závazných norem pro jednotlivé typy staveb vydaný formou právního předpisu a bez dalšího dostupný a srozumitelný všem, kteří s ním potřebují pracovat. U doporučených norem by pak měl mít investor a konečný uživatel možnost si o použití nových materiálů, technologií a prováděcích postupů rozhodnout sám. Určitá míra regulace zaručuje kvalitu a je pozitivní, ale přemíra regulace je zbytečná a nevhodná.

Názory expertů

Pavel Štěpán

projektant a člen SAR

Systém norem je zaplevelený, znepřehledněný a je tam spousta balastů, ale to je asi dané spíše právníky. Projektanti normy potřebují, ale patrně už nikdo z nich neví, jaké všechny normy zrovna platí, protože se mění, jak na běžícím pásu. Ročně se změní tuším 1500 norem, to je šílené číslo, to nikdo nemůže sledovat.

Pavel Hnilička

architekt a člen SAR

Zcela zásadně se musí omezit odkazování vyhlášek a nařízení na technické normy ČSN. Normy nejsou schvalovány běžným legislativním způsobem, a veřejnost se ani nedoví, co se v nich chystá.

Josef Pleskot

architekt a člen SAR

To, co znamenalo v technologiích opravdu možný skok, tak se zdá, že v architektuře zdaleka tak možný skok není, protože architektura a urbanismus jsou obory, které mají poměrně velikou setrvačnost. Plánují se na desetiletí. V dnešní legislativě dokonce platí normy, které vznikly za Rakouska-Uherska.

Jiří Plos

právník a člen SAR

Jedním z nutných kroků je zpřístupnit normy, které jsou závazné, tak aby byly volně dostupné, ne za úplatu a jen za jistých okolností. To jde proti základní právní zásadě, že pokud někomu něco ukládám, tak mu to musím umožnit.