SUMMIT
ARCHITEKTURY A ROZVOJE

Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) vydalo na podzim 2018 svůj klíčový dokument s názvem 10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR, který představuje ze strany odborníků návod pro politiky a úřady, jak podpořit pozitivní stavební rozvoj. Od té doby sdružení v pololetním cyklu, vždy na jaře a na podzim, pořádá pro klíčové představitele veřejné i soukromé sféry Summity architektury a rozvoje, jejichž cílem je zhodnotit dosažené pokroky. Představen je tu vždy aktuální pololetní přehled „Co se povedlo, co nepovedlo a co je potřeba udělat?“ Na podzimním summitu, který se konal 26. 9. 2019 v pražském Obecním domě, projednávali klíčoví představitelé veřejné i soukromé sféry a přední architekti hlavní záležitosti stavebního rozvoje a dalšího směřování české architektury.

Závěry a názory ze SUMMITU

Zde jsou hlavní závěry podzimního summitu, na nichž se řečníci většinově shodli, včetně názorů klíčových představitelů veřejné i soukromé sféry:

  1. Daně plynoucí z nové výstavby by se měly rozdělovat spravedlivěji, aby z nich profitovaly zejména města a obce, kde se staví

    Současné rozdělení daní není spravedlivé. Města a obce, kde se staví, by měly od státu získávat výrazně více peněz na rozvoj své infrastruktury a občanské vybavenosti. Nesou největší zátěž spojenou s novou výstavbou a na zajištění potřebné infrastruktury a občanské vybavenosti nemají často finanční prostředky. Není se proto čemu divit, že se nové výstavbě často brání. Více peněz ze státního rozpočtu pro jejich rozvoj by mohlo tento postoj změnit. Tyto peníze by pak měly směřovat zejména na veřejné stavby technické a dopravní infrastruktury a stavby občanské vybavenosti. Ty už ze své podstaty nemůže hradit soukromý sektor.

    „Pokud obec realizuje nový projekt, tak jedinou přímou daní, která přijde do jejího rozpočtu, je daň z nemovitostí. Ostatní daně jsou přerozdělovány různými klíči, na které v podstatě realizace nového projektu nemá významnější dopad. Takže je otázka, zda by nebylo prospěšné, aby obce, které nesou hlavní zátěž u nových projektů, nesly také větší proporci benefitu ve formě podílu na souvisejících daních,“ shrnul tuto problematiku partner KPMG a člen SAR Pavel Kliment. „Větší motivací k rozvoji by pro městské části bylo, kdyby se se do jejich rozpočtu promítlo DPH z prodaného bytu,“ dodal pražský radní pro správu majetku Jan Chabr.

  2. V Praze je potřeba jasně pojmenovat role investorů, městských částí a magistrátu. Až se toto podaří a zrychlí se povolování, měli by následně všichni investoři přispívat podle jednotného klíče do fondu veřejných investic

    Úlohou investorů je hlavně stavět kvalitní stavby a platit daně, které umožňují financovaní státu a celého společenského systému. Městské části by pak měly podporovat kvalitní novou výstavbu a být připraveny se vyrovnat s tzv. NIMBY efektem, kdy se lidé z okolí připravovaných staveb téměř vždy staví proti nové výstavbě. Úlohou magistrátu je prosazovat prorozvojovou a celoměstskou koncepci stavebního rozvoje a financovat a realizovat důležité stavby dopravní a technické infrastruktury a další potřebné veřejné stavby.

    Poté, kdy své role budou plnit všechny strany a stát zajistí rychlejší povolování, by pak investoři v Praze měli přispívat do fondu veřejných investic, který by využívaly pro svůj rozvoj ty městské části, kde nové stavby vznikají. Adekvátní by mohlo v Praze být 500 korun za metr čtvereční plochy. Při zhruba 5000 prodaných bytech ročně by tak městské části mohly získat od investorů kolem 250 milionů korun ročně.

    „Pojmenování role magistrátu, městských částí a investorů vnímám jako velmi důležité. Když se podaří role definovat, jsme připraveni platit příspěvek městským částem do fondu veřejných investic, nebo vyjít vstříc věcným plněním, například pozemkem,“ uvedl za největšího rezidenčního stavitele předseda představenstva Central Group a člen SAR Dušan Kunovský. „Školská zařízení jsou typicky veřejnými stavbami, které by měla financovat veřejná sféra. Je nepříjemné tlačit investory, aby co nejvíce veřejných staveb postavili oni. To prodražuje byty,“ potvrdila nutnost změn pražská radní pro legislativu a bydlení Hana Marvanová Kordová.

  3. Snížení DPH na nové byty z 15 na 10 procent by pomohlo řešit krizi dostupnosti bydlení. Kupujícím v Praze by v průměru ušetřilo kolem 300 tisíc korun

    Od roku 2007 vzrostla DPH na novou výstavbu postupně z pěti na 15 procent a u větších bytů dokonce na 21 procent. Kdo si před 12 lety pořídil průměrný nový byt za zhruba 3,5 milionu korun, odvedl státu na DPH kolem 170 tisíc korun. Nyní z každého nového bytu v Praze stát získává kolem 1 milionu korun, tedy pětkrát více než před lety! Česká republika má navíc z pohledu DPH jednu z nejvyšších daňových zátěží u nových bytů a její snížení by významně pomohlo zvýšit dostupnost bydlení. Praha by v tomto smyslu mohla využít svou zákonodárnou moc.

    „U DPH na novou bytovou výstavbu aplikuje většina okolních států snížené sazby v různé intenzitě, nižší sazbu než Česká republika (15 procent) mají například Polsko s osmi procenty nebo Maďarsko s pěti procenty, kde vlády chápou DPH jako jeden z nástrojů zpřístupnění bytů obyvatelům,“ přinesl cenné mezinárodní srovnání člen SAR a partner KPMG Pavel Kliment. „Podporujeme zrušení daně z nabytí nemovitosti i snížení sazby DPH na bytovou výstavbu,“ doplnila radní pro legislativu a bydlení Hana Marvanová Kordová.

  4. Nová koncertní budova v Praze je potřebná a může se stát motorem celkového růstu města. Chystaná mezinárodní soutěž na novou koncertní budovu u stanice metra Vltavská tak bude unikátní příležitostí tuto situaci napravit

    Praha nemůže žít jen ze svého historického dědictví. Musí investovat i do kulturních a veřejných staveb a přivést tak do metropole moderní světovou architekturu. Nyní však ve svém rozvoji spíše skomírá, léta v ní nevznikla žádná architektonicky významná stavba. Veřejné budovy tohoto typu navíc mají obrovský potenciál a mohou nastartovat rozvoj nových městských čtvrtí a být katalyzátorem rozkvětu a růstu celých měst.

    Pražská koalice by měla ještě v tomto volebním období připravit a vyhlásit velkou mezinárodní architektonickou soutěž na moderní koncertní budovu. Před tím se ale musí jednoznačně shodnout na všech podstatných parametrech ohledně vybraného místa u stanice metra Vltavská v pražských Holešovicích s vyřešením dopravy v okolí.

    „Přínos filharmonické budovy je pro Prahu a celou Českou republiku nedozírný. Je v jistém slova smyslu otvírák všech možných společenských aktivit, které se na ni nabalují. Je to budova, která se nestaví na jedno desetiletí, ani století. Staví se s mnohem delším horizontem,“ upozornil nejoceňovanější český architekt a člen SAR Josef Pleskot. „Koncertní hala je hlavně občanskou budovou. Je to místo, kde se veřejnost může shromažďovat a je to místo, které je katalyzátorem růstu, je dobrým duchem města a produkuje nové publikum i umělecké formy,“ dodala Elizabeth Diller, světoznámá americká architektka a hlavní host architektonické části podzimního Summitu architektury a rozvoje.

Reportáž ze summitu

Video o stavebním rozvoji

Záznam summitu

Fotogalerie z předešlých akcí