Ministerstvo přislíbilo, že nový stavební zákon umožní Praze, Brnu a Ostravě mít své vlastní stavební předpisy. Podaří se tento příslib naplnit?

Praha, 10. listopadu 2020 – Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová 6. listopadu oficiálně slíbila, že do pozměňovacího návrhu stavebního zákona MMR zapracuje pro Prahu, Brno a Ostravu možnost vydat vlastní stavební předpisy. To potvrdilo ministerstvo i ve své tiskové zprávě s tím, že pokud se speciální pravidla osvědčí, je ministerstvo ochotno přistoupit na rozšíření o další města.

Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) dlouhodobě poukazovalo na to, že potřeba vlastních stavebních pravidel pro metropoli je zcela nutná a pro další velká města by tato možnost byla také velkým přínosem. Praha, která plní klíčové celorepublikové funkce a má svá jedinečná historická a dopravní specifika, si je až do současnosti udržela jako jediná v republice. S novým stavebním zákonem ovšem hrozilo, že by o ně přišla. To by metropoli i investorům způsobilo obrovské problémy.

Ministerstvo pro místní rozvoj počítalo s tím, že by nově platila jedna pravidla pro celou republiku. Později resort slíbil, že by obecné požadavky na výstavbu vycházely z Pražských stavebních předpisů a zohledňovaly potřeby velkých měst. Ani to by ale nebylo ideálním řešením.

„Přenesení Pražských stavebních předpisů do univerzální podzákonné vyhlášky by přineslo nejistotu, ohrožení investic za desítky miliard a vrácení Prahy o 15 let zpět. V jedné univerzální vyhlášce by ani nebylo možné vyhovět nárokům podle místních specifik jednotlivých měst,“ uvedl 1. náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

Praha je specifická a vlastní pravidla nutně potřebuje

Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče může mít nyní Praha vlastní vyhlášky pro plánování a povolování staveb díky výjimce v zákoně. „Výjimka byla logická, všichni ctili, že město je komplikovanější a nemůže podléhat celostátním předpisům. Ty byly vytvořené v době, kdy se stavěla velká sídliště, a proto neumožňují stavět běžnou blokovou strukturu města, jak ji v Praze známe,“ uvedl Boháč v rozhovoru pro server iDNES.cz.

Současné pražské předpisy umožňují například vznik městských čtvrtí po vzoru Vinohrad nebo Dejvic, které patří k nejvyhledávanějším pro bydlení. Bez těchto pravidel by podle Boháče Praze hrozilo, že budou všude vznikat stejné paneláky. Spíše jako pražská sídliště by tak musely být přeplánovány třeba nově chystané čtvrti jako Bubny-Zátory nebo Nákladové nádraží Žižkov, ale i další už hotové projekty, což by je prodražilo a oddálilo jejich realizaci.

Hlavní město má své předpisy více než 200 let

Praha má díky metru odlišné možnosti dopravní obsluhy a jiné nároky na výstavbu parkovacích míst než jiná města. Má proto vlastní pravidla pro parkovací místa v centru města a na okrajích, ale i pro výsadbu stromů podél městských tříd nebo pro výšku nových budov, která se řídí okolní zástavbou. Nutné jsou i regulační podmínky pro reklamu nebo oplocení pozemků a speciální pravidla má výstavba v záplavovém území.

„Vlastní stavební pravidla s malým přerušením v době socialismu měla česká metropole kontinuálně už od roku 1815. Nastavená pravidla znamenají větší finanční nároky, které se v Praze rozloží na větší počet obyvatel a větší hospodářské možnosti hlavního města. Pokud by celorepubliková pravidla byla měkčí, Prahu by to poškodilo. A pokud by byla celkově náročnější, bylo by to nedůvodné vůči menším městům a obcím," říká architekt a člen SAR Pavel Hnilička, který je hlavním autorem současných stavebních předpisů metropole.

Zrušení předpisů by přineslo finanční ztráty a zdržení staveb

Jak se ukázalo v minulosti, nejasnosti ohledně Pražských stavebních předpisů byly destruktivní i pro fungování trhu. „Pražské stavební předpisy se osvědčily. Když se v minulosti předpisy pro výstavbu několikrát chaoticky měnily, vždy to způsobilo obrovské problémy. Jen přepracování projektové dokumentace nás stálo více než 25 milionů korun a schvalovací procesy se vzniklým chaosem zdržely minimálně o dva roky. Nová výstavba více než cokoli jiného potřebuje jasná a dlouhodobá pravidla a předvídatelnost ze strany veřejného sektoru," říká šéf společnosti Central Group a člen SAR Dušan Kunovský s tím, že proces rozvoje, schvalování a realizace nových velkých staveb se musí plánovat v horizontu často deseti i více let dopředu.

Podle právníka a člena SAR Jiřího Plose, který vystudoval i dějiny architektury a působí jako právní poradce České komory architektů, platilo, že právní předpisy připravované v Praze do jisté míry předjímaly právní úpravy, jež byly později zpracovávány pro další území. O vlastní stavební předpisy už žádalo například Brno, Ostrava, Liberec nebo Plzeň. Ministerstvo nyní slibuje, že tuto možnost pro tři metropolitní města – Prahu, Brno a Ostravu – zapracuje do pozměňovacího návrhu stavebního zákona. Do budoucna by podle resortu mohla vlastní předpisy získat i další města.

Nový stavební zákon v listopadu prošel ve Sněmovně prvním čtením, zákonem se teď budou zabývat sněmovní výbory, a to v prodloužené lhůtě 100 dnů místo obvyklých 60. Na pořad schůze Sněmovny by se měl dostat na začátku března. V případě jeho schválení by pak zákon mohl platit už od léta.