Bude nový stavební zákon pro Prahu výhrou, nebo pohromou? Výhrady jsou, ale výhody převažují

Praha, 25. května 2020 – Povolování nových staveb v Praze se v posledních letech extrémně zkomplikovalo a zpomalilo. Například vyřízení stavebního povolení na běžný bytový dům zde nyní často trvá 10 i více let. Nedaří se budovat ani důležité dopravní stavby a zajímavá moderní architektura u nás zatím nevzniká. Nový stavební zákon slibuje zjednodušení a urychlení nové výstavby. To je určitě správně. Pokud by však nový zákon neumožnil Praze dotažení připravovaného Metropolitního plánu a měly by skončit současné Pražské stavební předpisy, způsobilo by to městu i investorům velké problémy.

Zrychlení schvalování a podpora nové výstavby je v ekonomickém zájmu státu. Nová výstavba mu totiž přináší na daních desítky miliard korun ročně

Ministerstvo pro místní rozvoj prosazuje v novém stavebním zákoně sjednocení systému územního plánování a stejné stavební předpisy pro celou zemi. Stejná pravidla by měla platit pro velkoměsta i pro malé obce. Praha ale není městem samo pro sebe, plní i klíčové celorepublikové funkce a má svoje jedinečná historická a dopravní specifika. Stejně tak i jednotlivá krajská města plní širší funkce pro svůj region a mají svá jedinečná lokální specifika. Proto by bylo vhodné, aby Praha a všechna krajská města měla možnost svého vlastního systému územního plánování a stavebních předpisů.

Na potřebě zcela nového stavebního zákona se shodne většina odborníků i veřejnosti. Ani 26 novel toho stávajícího zákona z roku 2006 totiž nepomohlo. Současné pojetí stavebního práva se zkrátka neosvědčilo a zcela paralyzovalo novou výstavbu. A řada jeho novel naopak povolování nových staveb ještě více zkomplikovala. Přitom další a další problémy pro povolování byly většinou vedeny původně dobrými úmysly na ochranu "veřejného zájmu".

Vyřízení stavebního povolení je velmi komplikované a vyžaduje souhlas velkého množství institucí. Zdroj: MMR

Praha má svá vlastní stavební pravidla už od roku 1815

„Nový stavební zákon je v naší zemi nutně potřeba. Co ale rekodifikace neřeší dobře, je územní plánování. Chybou by bylo také zrušení progresivních Pražských stavebních předpisů. Pokud se tak skutečně stane, do metropole tento krok opět přinese chaos. Jedno zrušení a opětovné zavedení jsme si zde již s velmi neblahými následky pro výstavbu prožili," říká architekt a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Pavel Hnilička, který je hlavním autorem současných stavebních předpisů metropole.

„Praha je oproti jiným tuzemským městům velmi specifická v počtu svých obyvatel i mnoha milionech přijíždějících turistů. Díky metru má odlišné možnosti dopravní obsluhy a také jiné nároky na výstavbu parkovacích míst. Kvůli nutnosti památkové ochrany a zachování charakteru města jsou velmi důležitá pravidla na výškovou regulaci a také uliční a stavební čáry. Velký důraz je rovněž kladen na řešení a kvalitu veřejných prostranství," vysvětluje šéf Central Group a také člen SAR Dušan Kunovský.

Díky rozsáhlému systému protipovodňových zábran jsou zde také speciální pravidla pro výstavbu v záplavovém území. A je zde nespočet dalších specifik, jako například nutné regulační podmínky pro reklamu nebo oplocení pozemků. "Vlastní stavební pravidla s malým přerušením v době socialismu měla česká metropole kontinuálně už od roku 1815. Nastavená pravidla znamenají větší finanční nároky, které se v Praze rozloží na větší počet obyvatel a větší hospodářské možnosti hlavního města. Pokud by celorepubliková pravidla byla měkčí, Prahu by to poškodilo. A pokud by byla celkově náročnější, bylo by to nedůvodné vůči menším městům a obcím," dodává Hnilička.

Nový stavební zákon by měl platit už od příštího roku

Koronavirová krize nezastavila přípravu nového stavebního zákona, který nadále zůstává prioritou ministerstva i vlády. Pokud v létě vláda zákon projedná, Poslanecké sněmovně by mohl být předložen už v září. Platit by tak mohl už od příštího roku a účinnosti by pak postupně nabýval do poloviny roku 2023.

„S velkými městy se snažíme najít kompromis tak, aby měla co nejlepší podmínky pro to, aby se rozvíjela, zároveň si ale stát musí pohlídat svoje zájmy. Nesmí být například ohrožena stavba nadregionálních projektů typu dálnic nebo energetických zdrojů a sítí. Říkám upřímně, že jsme přišli s maximalistickou variantou zákona a bylo jasné, že budeme muset dělat ústupky. Zákon není sportovní utkání - není možné vyhrát 100:0," vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v exkluzívním rozhovoru pro Sdružení pro architekturu a rozvoj. A připouští, že by územní plánování mohlo zůstat v gesci samospráv, tedy v přenesené působnosti.

„Dnes tu máme krizi bydlení a stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. Často se zapomíná na to, že největším investorem je přece stát! Stavebnictví je takovým lakmusovým papírkem pro překonání krize. Veřejným i privátním investicím by neměla bránit špatná legislativa. Máme historickou šanci začít stavět, nemůžeme se ale utopit v detailech a stále dokola něco vylepšovat. Snažíme se dodržet schválený harmonogram," dodává Dostálová.

Výhrady k zákonu jsou, ale výhody převažují

Rekodifikace stavebního práva je nutná komplexní změna a dotýká se i desítek dalších zákonů, které musí být přijaty nebo změněny spolu s novým stavebním zákonem. Je to nejvýznamnější událost v legislativě u nás od doby přijetí nového občanského zákoníku v roce 2012. Proto je jasné, že proti jeho různým částem mohou být různé výhrady. Téměř všichni se však shodnou na tom, že přijetí nového stavebního zákona je nezbytné.

S veřejným stavebním právem souvisí minimálně 80 dalších zákonů, které jsou v gesci řady různých ústředních správních orgánů. Zdroj: MMR

„Nový stavební zákon vážně potřebujeme, protože současné stavební právo kolabuje. Postupně se vyvinulo směrem ke konfliktům a sporům, nikoli k moderování dohody v území. Pro Prahu a velká česká města je ale naprosto zásadní úprava územního plánování s výrazným posílením role samospráv a rovné postavení zájmů samospráv a státní správy při rozhodování stavebních úřadů," říká pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

„Vůči připravovanému stavebnímu zákonu máme v Central Group řadu výhrad. Ale jeho výhody pro odblokování nyní zcela paralyzované výstavby určitě převažují. Jinak se nepohneme dopředu a problémy dopravy a nedostupného bydlení se nikdy nevyřeší. Nový stavební zákon by však měl dávat Praze a krajským městům větší pravomoci v územním plánování a možnost vlastních stavebních předpisů. Tato největší města totiž plní nadlokální funkce pro širší území a táhnou ekonomiku celé země," dodává Kunovský.

Nový zákon může přinést oslabené ekonomice desítky miliard navíc

Nový stavební zákon je nyní zcela klíčový pro oslabenou ekonomiku země, kde stavebnictví tvoří téměř 10 procent HDP. Zrychlení schvalování a podpora nové výstavby je ve velkém ekonomickém zájmu státu. Nová výstavba mu totiž přináší na daních desítky miliard korun ročně. A pokud se bude rychleji povolovat a více stavět, tyto příjmy do státní kasy budou výrazně vyšší. Jako příklad je možné uvést Prahu, kde se loni prodalo kolem 5.600 nových bytů a z každého z nich stát na DPH a dalších daních získal kolem jednoho milionu korun. Celkem tedy kolem 5,6 miliard korun.

V Praze je potřeba ročně stavět minimálně 10 tisíc nových bytů, ze kterých by mohly být daňové příjmy pro stát kolem 10 miliard korun. A to jenom za byty a jenom v Praze! Když se tento pohled rozšíří na celou zemi a další segmenty výstavby (kanceláře, obchody, hotely, sklady, průmyslové a další stavby), dostáváme se k daňovým výnosům v řádech mnoha desítek miliard korun ročně.

Dlouhé povolování výrazně prodražuje stavby

Největším investorem v České republice je stát. Když je povolování komplikované a pomalé, stát - tedy nás všechny, kdo platíme daně - to stojí velké peníze. Příkladem může být výstavba dálnic. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj se u nás v důsledku dlouhého povolování protahuje příprava jednoho kilometru dálnice o více než 8 let a jeho cena je vyšší o téměř 66 milionů korun.

V eminentním zájmu státu je zkrácení a zjednodušení povolování hned ze dvou důvodů. Jednak kvůli výrazně vyšším daňovým příjmům do státní pokladny a dále kvůli urychlení a zlevnění vlastní veřejné výstavby infrastruktury a občanské vybavenosti. Není se tedy čemu divit, že přijetí nového stavebního zákona ještě v tomto volebním období uvádí vláda jako svoji prioritu.

Nově by mělo být vyjádření velkého počtu dotčených orgánů koncentrováno pod jedno rozhodnutí stavebního úřadu. Zdroj: MMR

V porovnání s okolním světem stále více ztrácíme

Česká republika se během minulých let postupně dostala do vlastní legislativní pasti, kdy se nedaří schvalovat ani potřebné veřejné, obecně prospěšné stavby. A kvůli tomu je také ochromena doprava a jsou nedostupné byty a nájmy. Naše země teď zkrátka žije jen ze své minulosti a postupně ztrácí konkurenceschopnost. V délce povolovacího procesu jsme se v žebříčku Světové banky postupně propadli až na ostudné 157. místo ze 190 zemí, kdy i mnohé rozvojové africké státy jsou daleko před námi.

Zdroj: Central Group na základě údajů Světové banky (Doing Business 2020)

Jen pro srovnání: ještě v roce 2015 jsme na tom byli v této statistice hodnotící rychlost povolování podobně jako Polsko. V uvedeném roce však Polsko přijalo nový prorozvojový stavební zákon a během pěti let se vypracovalo na 39. místo žebříčku, zatímco Česká republika se hluboce propadla.

Zejména Praha v povolování nových staveb podle dlouhodobé statistiky velmi zaostává. Ročně se zde povoluje průměrně jen kolem 3,4 bytu na tisíc obyvatel. Podstatně lepší je situace v sousedních evropských metropolích. Ve Vídni či Mnichově se schvaluje kolem osmi bytů na tisíc obyvatel. V regionu jsou pak nejprogresivnější Varšava se 13 byty a Bratislava s 11 byty na tisíc obyvatel.

Zdroj: Central Group na základě údajů statistických úřadů Praha, Varšava, Mnichov 2015 - 2019, zbylá města 2014 - 2018