Renáta Pintová Králová

Životopis

Absolvovala Fakultu stavební ČVUT Praha. V současnosti působí jako členka komise Rady hl. m. Prahy pro dokončení návrhu Metropolitního plánu. Je členkou České společnosti pro stavební právo a zabývá se poradenskou činností v oblasti stavební legislativy. Je spoluautorkou tzv. Pražských stavebních předpisů.


Anketa

Proč jste se rozhodla patřit mezi zakládající členy SAR?

Nebaví mě jen tak sedět a nadávat. Vždy se snažím nacházet cestu, která by směřovala k řešení problému. Těch je ve stavební praxi nespočet. Ráda bych přispěla zkušenostmi ze své poradenské praxe v oblasti stavebního práva - setkávám se denně se složitými problémy a snaha najít řešení je mým hlavním cílem. Myslím si, že právě konkrétní příklady z praxe mohou posunout celou stavební legislativu správným směrem; představit si za jednotlivými paragrafy konkrétní případ je podle mého názoru stěžejní.

Kdybyste měla vybrat jednu věc, kterou byste chtěla změnit, co by to bylo?

Je třeba změnit přístup lidí k nové výstavbě, která není vždycky to nejhorší, co se jim může stát, ba naopak leckdy přináší pozitiva, ale v procesu získávání povolení je lidé obvykle nevidí. Kdybych měla vybrat jednu věc, kterou bych chtěla změnit, byl by to důraz na rychlost rozhodování, která je spojena se strachem úřadu o čemkoliv rozhodnout. Pokud si bude úřad a úředníci jistí v tom, co dělají, a bude je jejich zaměstnavatel i nadřízené orgány, včetně soudů, podporovat a formulovat jasné názory, pak rychlost rozhodování přijde sama. S tím vším totiž přijde i jednoznačnost výkladu práva a pak je jedno, kolik předpisů je třeba dodržet; pokud si budu jistá výkladem, budu rozhodovat hned.

V čem si myslíte, že je současný stav nebezpečný?

Velké nebezpečí vidím právě ve strachu realizovat cokoliv nového, cokoliv rozhodnout. Velkou sílu totiž mají jen ti, kdo jsou si jistí, že se stavět nemá. Ti o své pravdě nepochybují.

Jak byste chtěla, aby Praha v roce 2030 vypadala?

Chtěla bych, aby Praha měla především jasná pravidla, platný územní plán a předvídatelné názory. To vše pomůže k jejímu rozvoji. Pokud se nic nezmění, tak si v roce 2030 budeme vzdychat nad intravilánem z roku 1966 a hádat se nad připravovaným plánem, ať ho připravuje kdokoliv.